Six Weeks Behind

Gallipolská operace začala spojeneckým vyloděním 25. dubna 1915.

Britské, francouzské, australské a novozélandské jednotky se pokusily prorazit přes Dardanely a otevřít námořní cestu do Ruska.

Po měsících těžkých bojů, nemocí a vysokých ztrát na obou stranách spojenecká vojska poloostrov v lednu 1916 vyklidila.

Gallipoli se stalo jednou z určujících událostí dějin Austrálie a Nového Zélandu.

Píseň „Six Weeks Behind“ je o dopisech mezi australským vojákem Jackem a jeho matkou během bojů u Gallipoli v roce 1915.

Matka mu píše z domova o obyčejných věcech — o novém plotu, dešti, svatbě Ruby — a stále si myslí, že je Jack v Egyptě a že se brzy vrátí. Její zprávy jsou ale o šest týdnů opožděné. Jack už mezitím bojuje na Gallipoli.

Jack čte její dopisy v zákopech. V jednom okamžiku vzpomíná, že ho četl kamarádovi Curlymu, který později padl u Lone Pine. Když Jack píše matce zpět, také ji uklidňuje: tvrdí, že jsou všichni zdraví, že mají dost jídla a že si nemá dělat starosti — přestože skutečnost na frontě je mnohem horší.

Nejsilnější motiv přijde ve chvíli, kdy matka čte v novinách seznamy padlých a Jack si uvědomuje, že oba si navzájem neříkají celou pravdu. Ona ho chrání tím, že píše o běžném životě doma, on ji chrání tím, že zlehčuje hrůzy války.

Celá píseň je tedy o vzdálenosti, zpoždění zpráv a milosrdných lžích mezi matkou a synem. Název Six Weeks Behind neznamená jen zpoždění pošty — znamená i to, že každý z nich žije v jiné skutečnosti a jiném čase.